Otázky a odpovědi
Jaroslav Dušek: Můžou lidé, kteří se stravují pránickou výživou, mít dítě? Můžou zplodit dítě? Můžou ho nějak vyživit?
Henri Monfort: Když se podíváte na webovou adresu http://suprememastertv.com (mimochodem je to velmi zajímavá webová adresa a je otevřená všem přesvědčením a všem náboženstvím), tak na ní je jedna složka vyhrazené lidem jako jsem já, to jest lidem z celého světa, kteří provozují pránickou výživu, a tomu aby o tom svědčili. Už zajímavé je to, že my, kteří to děláme, jsme velice rozdílní. Jsme úplně jiní. Cožznamená, že není třeba, abyste se hlásili k nějakému definovanému náboženství nebošli nějakou definovanou duchovní cestou. A najdete tam jeden pár lidí, co dělají to co já, jsou z Ekvádoru, jsou to tanečníci, a paní právě porodila. Oba se již velice dlouho vyživují pránicky. Těhotenství té paní bylo zcela bez problémů, zcela normální. Sledovali ji celé těhotenství tři lékaři. Porod byl velice snadný a co je velmi zajímavé, nebo zvláštní je, že své dítě kojila aždo doby kdy už nebylo třeba je kojit a pak to dítě také přestalo jíst.
Ve Spojených státech je ta tradice pránické výživy ještě delší, takže je tam řada dvojic, které měly dítě a ty děti se vyživují pránicky. Tam jich je hodně. Nejedí tedy a jsou to děti které se vyznačují mimořádnými schopnostmi jako např. telepatií nebo jsou schopny pohybovat předměty jen silou myšlenky.Čili mají schopnost mimosmyslového vnímání a tyhle věci. Kupodivu, nezajímá se o to ministerstvo zdravotnictví Spojených států, zajímá se o to armáda.
V Indii je jogín, dneska je mu 85 let, a ten 70 let nejí a nepije. Byl vystaven lékařskému pozorování v jedné známé indické nemocnici po dobu nejméně10 dnů. Bylo to pozorování za přísně definovaných podmínek, jako že byl naprosto izolován, nepřetržitě sledován kamerami 24 hodin denně, byly použité velmi sofistikované nástroje jako scannery a další. A výsledek je ten, že orgány tohoto pána mají biologický věk 25letého muže. Stejně tak když byl zkoumán jeho mozek, i ten vykazuje aktivitu 25letého muže. Neprojevuje vůbecžádné příznaky stárnutí. A i tam ten výzkum, to pozorování, které bylo s dotyčným člověkem provedeno, nefinancovalo ministerstvo zdravotnictví, ale armáda.
V Německu mám přítele, jmenujete se Michael Werner. Má za sebou 10 let pránické výživy. Je to fyzik, velice racionální typ člověka, pracuje ve velkém podniku. A protože je tak racionální, tak mu velice záleželo na tom, aby ten pránický stav byl potvrzen vědeckými institucemi. A proto se podrobil dvěma pozorováním, jedno bylo provedeno v Německu a druhé v České republice. Ale ty výsledky nebyly nikdy publikovány.
Existuje film, na který se můžete podívat, jmenuje se "Světlo". Je to pozoruhodný film, vyšel na DVD, natočil ho Rakušan a je na něm vidět vývoj od velmi skeptického pohledu na věc ze strany lékařů, k závěru filmu, kdy ti samí lidé, kteří na začátku projevovali takovou nedůvěru, procházejí vývojem a na konci připouštějí, že jevy jako tento jsou možné. Informace následující - nemám ji ověřenou jestli je to pravda, ale někdo mi říkal, že ten film, který se jmenuje "Světlo", býval v Česku zakázán. Nebo je zakázán. V Rakousku jej shlédlo více než 30 tisíc lidí. Ale měli byste ho tedy na internetu bez problémů najít. (vsuvka: jedná se o film "Am Anfang war das Licht" od režiséra Peter-Arthur Straubinger).
Divák: Já bych se chtěl zeptat, jestli když se člověk začne stravovat pránicky, jestli má možnost v budoucnu tu potravu třeba kombinovat s normální fyzickou? Jestli třeba při nějakejch společenskech příležitostech může třeba jít na večeři a pod.?
Henri Monfort: Obecně řečeno je mnohem snazší stát se pránickým pojídačem kompletně. Já to řeším tak, že mám děti, mám vnuky, každé Vánoce trávíme společně (brzy mimochodem ta příležitost nastane), nebo chodím s přáteli do restaurací, nebo se účastním různých oslav narozenin apod., a řeším to vždycky tak, že se napiji vody a jsem s nimi a jsem šťasten že jsem s nimi.
V taoismu existuje tradice, která se jmenuje bigu a v překladu to znamená umění nejíst. Tato tradice bigu rozlišuje tři fáze. V první fázi člověk občas jí. V druhé fázi už se nejí, ale pije. A ve třetí fázi už se nejí a už se ani nepije. Takže pak ty tři fáze dohromady, to je bigu.
Pokud z nějakého mimořádného důvodu potřebujete vložit jedno jídlo, neznamená to, že tím přestáváte být člověkem, který se vyživuje pránicky. Ale je nutné, abyste to věděli dopředu, že to uděláte, je dobré to vědět 24 až 48 hodin dopředu, naprogramovat si buňky, to jest poslat jim vzkaz v konkrétním smyslu, že za den případně za dva bude jedno jídlo. A jinak zase se pokračuje s pránickou výživou a do té doby také se pránicky vyživuje. Takhle to jde udělat.Čili není to problém, nezpůsobí to žádný problém. Dá se to dělat.
Divačka: Dobrý večer, pane Monfort. Vy se zabýváte pránickou výživou. Já se 20 let zabývám netradičními metodami. K nim mě dovedla moje zhoubná nemoc. A když chci radit nemocným, kteří akutně onemocní vážnou nemocí, kde není čas na přípravu pránické stravy, byla bych velice ráda, kdybyste mně řekl, jak v těchto případech postupujete? Když jste v časovém presu?
Henri Monfort: Jasmuheen, která tu byla zmíněna, byla prakticky v terminální fázi onkologického onemocnění. A vyléčila se. Za 21 dní. Ve dvou skupinách bylo vždy po jedné osobě, která měla roztroušenou sklerózu, což je běžně nevyléčitelná choroba. Dále tam byla osoba, která měla fatální deficienci minerálů od dětství. Každý měsíc chodila na výměnu krve. Za 21 dnů se zásoba minerálů zcela srovnala a dokonce některé přesáhly běžnou hladinu běžné populace. Čili to svědčí o tom, že i buněčné vzpomínky byly zcela vymazány. Ale když si vezmete,že je to program 21denní, tak i v případech, kdy jde opravdu hodně o čas, tak je to velice radikální, urgentní prostředek, který pomůže. Jediné, co je potřeba překonat, je duševní bariéra, kterou si ten člověk sám nastaví, neboli jeho omezení, plus strach. Jeho vlastní strach, toho člověka, plus strach těch, kteří ho obklopují. Jeho nejbližších. A dokonce tento strach je asi to nejnebezpečnější.
Divačka pokračuje: Já říkám, že strach je největší nepřítelčlověka. Prostě že je to škodlivá emoce. Já v podstatě 20 let držím hladovky jak jsem vám říkala, nejdelší byla 30 dnů, opakovaně 20 dnů a kvartálně držím podle potřeby od 7 do 15 dnů. Každý rok čtyřikrát. Je mně 75 let, cítím se dobře a myslím si že...
Henri Monfort: Já mám pocit, že se vyživujete pránicky, že jste pránická. Jestli děláte taková dlouhá hladovění a přitom se cítíte výborně a vypadáte výborně, tak jste pránická. Vlastně jste pránická, aniž byste to věděla.
Když se ještě vrátím k pojmu strach, tak právě to jsou mříže našeho vězení. Když si vezmete všechny svoje malé strachy, jsou to fasety, jednotlivé tvářnosti jednoho obrovského společného strachu, a to je strach ze smrti. Cestou pránické výživy se postupně otevřete. Nebude to hned, ale v určité doběto přijde, že se otevřete sjednocení. Sjednocení se vším, co je. Když si představíte, že Vesmír je nekonečná, obrovská skládačka (puzzle), vy jste jedním kouskem té skládačky. Jedinečným kouskem. Výjimečným. Není žádný jiný díl té skládačky, který by byl s vámi identický. Pránická výživa vám umožní zaoblit hrany, ale zároveň najít přesně to místo, do nějž zapadáte jako díl skládačky. Pak už nejste díl, který je mimo tu skládačku. Vy jste přímo v ní. Ta skládačka, ten celek, vás vyživuje. Vy jste tím dílem a tím celkem. Celek vás vyživuje, dává vám život. A celý váš život je nabídnut tomu celku. A pak ten strach zmizí.
Divačka pokračuje: Ptám se jako lékař - vy jako propagátor pránické výživy, co bychom měli udělat proti tomu, aby lékařské fakulty neprodukovaly lékaře, kteří léčí metodami, abych to neřekla vulgárně, z "roku nebreč". Tam si myslím, že je zakopaný pes. Že lékaři jsou v podstatě postaveni před pacienta, vybaveni starými multifarmakologickými metodami a nejsou schopni přemýšlet v tomhletom směru, kterým jsme se vydali my. Který já si myslím že je neškodný. Ten můj, tak jako ten Váš.
Henri Monfort: Velký problém, zejména ve Francii, spočívá v tom, čemu se říká cechovní lékař. V tom smyslu, že cechovní lékař je ten, který má patent na absolutní pravdu. Lékařská komora, stejně jako farmaceutická komora ve Francii, byla založena režimem ve Vichy, čili spolupracujícím s fašismem, a generál de Gaulle se po válce pokusil ty dvě profašistické komory rozpustit. Ale nikdy se mu to nepodařilo. Příslušníci těchto komor mají veškeré pravomoci, co se týče zdraví. U nás rozpoutali obrovskou kampaň proti veškerým alternativním postupům jakéhokoliv typu, a to včetně takových disciplín jako je třeba stromová medicína, naturopatie. A laboratoře, jako je třeba Weleda, i ty spadají do rukou tady těch farmaceutických kruhů. Je to otázka moci. Ničeho jiného. Moci a peněz.
Čili, bojuje se vlastně proti lidem, kteří mají veškerou moc v rukou. Proti lidem, kteří manipulují informacemi, používají zavádějící informace, mění informace, organizují procesy neboli soudní řízení, jejichž výsledkem jsou nepředstavitelné pokuty například. Pokuty, které jsou likvidační, a za vlády, kterou v současné době ve Francii máme, což je pravicová vláda prezidenta Sarkozyho, tak se dá říci, že se vývoj vrátil o 30 let dozadu. Velké laboratoře, například francouzská Servier, kde existují obvinění, že tato laboratoř po léta vydávala léky, které lidi zabíjely, nic se z toho nevyvodilo, žádný postih.
Divačka pokračuje: Je to stejné u nás. Je to chráněné zákonem, kdežto alternativní medicína chráněná není ničím.
Henri Monfort: Přesně tak. A díky tomu, k čemu teď došlo, zejména díky Internetu, začínají však lidé přemýšlet a začínají si říkat: "Pozor, pozor, co mi to tady se kdo snaží namluvit?" A dochází k takovému nárůstu kolektivního vědomí, že všechny síly dinosauřího typu, ty prehistorické obludy, začínají se dostávat na světlo a vlastně jakmile na ně světlo zamíří, tak explodují, vybuchnou. To je například přínos všech těch hnutí, jako jsou teď současná hnutí protestujících nespokojených lidí.
Divačka: Bonsoir, Jana. Já mám dvě otázky, trošku se zase vrátím k tomu... Omlouvám se tady pokročilému posluchačstvu. Napadá mě při té přesně strukturované Vaší přednášce to, že Vy vlastně pojímáte člověka jako uzavřený systém, který přijímá energii v tom, jaksi, neosvíceném stavu nebo nevím jak to mám nazvat, pouze jídlem. Ale já si myslím, že žijeme v prostředí, kde dýcháme, takže i tím dechem a kůží a prostě to prostředí na nás působí asi trošku komplexněji nežjenom tím jídlem. Tak to je jedna část otázky, jaké je teda Vaše vysvětlení nebo Váš postoj k tomuhle tomu. A druhá otázka, pokud po 21denním půstu nám teda naše buňky a intuice řeknou že asi není správné pokračovat dál, jestli máte teda radu jak zase zpátky se dostat k té staré výživě. To si myslím že musí být zas nějak strukturovaný postup.
Henri Monfort: Myslím, že už jsem to řekl v tom smyslu před chvílí, a sice, jestliže z těch tří kritérií splňuje jenom jedno nebo dokonce vůbec žádné, okamžitě návrat k normálnímu stravování.
Abych přešel k té první otázce, já určitě nepovažuji člověka za uzavřený celek. Člověk je uzavřen jenom za předpokladu, že žije v dualitě. Ve smyslu"toto jsem já" a "toto je Vesmír". To jest, jsem vždy součástí skládačky, celku, ale pokud se sám vyčlením z té skládačky a postavím se mimo ni, pak jsem odstřižen od toho celku. Protože jenom z něj mohu čerpat výživu. A najednou mám strach, že mi ji někdo vezme. Pak, pokud se takhle odstřihnu od zdroje, od celku, tak jsem v neustálém utrpení a v neustálém stavu boje. Pokud se mi však podaří přeorientovat se na tóninu, kdy se cítím zahrnut vším a plně nasycen, což je předpokladem toho, abych se vyživoval pránicky, pak jsem neustále vyživován a to všemi póry kůže. Nikoliv pouze dechem, ale každým pórem svého těla. Prostřednictvím prány, prostřednictvím energie života. A tato energie je láskou. "Já miluji Vesmír a Vesmír miluje mně. Já jsem Vesmír."
Divačka: Dobrý večer. Jak už jste tady několikrát zmínil, vydat se cestou pránické výživy znamená na všech úrovních, jak fyzické, duchovní, tak duševní, se s touto cestou ztotožnit. Já bych se chtěla dotázat, jestli je možné pomoci dítěti touto cestou, aby se vydalo, pokud se například třeba narodilo s genetickou poruchou, která je spojená i s poruchou přijímání potravy. Děkuji.
Henri Monfort: Vzhledem k tomu, že prožíváme mimořádné, zvláštní období vývoje lidstva, Vesmír se brzy změní, inkarnuje se určité množství duší v děti, kterým se říká indigové děti. A všechny duše vtělené do indigových dětí jsou duchovními mistry. Inkarnují se proto, že jejich úkolem je pomoci přechodu. Jsou to uskutečněné bytosti, které za sebou mají dlouhý vývoj, dlouho žily ve světle, které již žily z prány a jsou samy o sobě již pránické. Je třeba je nechat žít z prány. Určitě je nenutit k běžné stravě. Problémem bývá, že rodiče mají strach. Nikoli to dítě. Jako můj syn třeba. Je mu pět let, takže se narodil v době, kdy jsem se pránicky vyživoval již čtyři roky. Je mu pět let, jak jsem řekl, vídám se s ním týden v Itálii. Kdykoliv s ním jsem, tak ho beru sebou a kdyžvedle mě usíná, tak mi říká: "Tatínku, beru si výživu ze světla." Má vlastněpolovinu svých buněk ze světla, protože když se narodil, tak já už jsem čtyři roky se živil pránicky. Když je se mnou, nejí. A má spoustu energie. Je radostný, překypuje radostí. Zatímco když je s maminkou, je stále nemocný a jí.
Divák: Dobrý večer, já jsem Milan. Měl bych jednu až dvě otázky. Jestli jsem tomu porozuměl dobře, provázíte skupinky lidí 21denním procesem. Chtěl bych se zeptat, kdyby se našla taková skupinka v České republice, jestli byste byl ochoten je provést tím procesem a pokud ano, to je ta druhá případná otázka, co pro to prakticky by se dalo udělat?
Henri Monfort: Už budu hned reagovat na tu první. Příští rok v říjnu bude taková skupina ve Francii a ta skupina bude úplně celá složená z Čechů. Z lidí z České republiky. A bude to probíhat ve Francii. V následujícím roce, to jest v roce 2013, pokud tady ještě budeme, bude skupina v České republice. A už bylo vybráno místo. Tak to je k té otázce.
Určitě, pokud chcete pomoci aby se to zrealizovalo, můžete se podílet na koordinaci lidí, kteří by měli o takovou věc zájem. Určitě. Nicméně, na druhé straně si myslím, že je to taková hodně osobní věc. Určitě není možné si představit, že někdo by se mohl začít vyživovat pránicky jenom proto, že by vám chtěl udělat radost nebo že by vás chtěl doprovázet. Je to cesta výsostněosobní, takže každý si projde ty přípravné fáze a teprve pak vidí, jestli je připraven a jestli to rozhodnutí učiní.
Divák: Dobrý večer. Já bych se chtěl zeptat, ta moje první otázka už byla vlastně částečně zodpovězena pánovi, jestli existuje nějaká komunita ve Francii, kolem toho místa, kde žijete, z Vašich žáků nebo lidí, kteří to jako sledujou.
Henri Monfort: Musím zopakovat, že nejsem ani guru, ani duchovní Mistr. Nemám co bych vyučoval. Jsem opravdu jen člověk, který svědčí o určité zkušenosti, kterou udělal a dělá. Jsem svolný působit v roli člověka, který provází skupiny lidí, kteří chtějí projít stejnou zkušeností. Právě provázet je při té jejich práci. Po 21 dnech se ti lidé rozejdou a já už do jejich životů nezasahuji. To bych velice rád zdůraznil. Nezakládám církve, nezakládám komunity, nezakládám skupiny stejně smýšlejících lidí. Každý pránický člověk je sám za sebe. Právěto, co my rozvíjíme, je vlastní zkušenost a vlastní uskutečnění.
Divák pokračuje: A ještě bych se chtěl zeptat, jestli se Vám zlepšila kvalita zubů po přechodu na pránickou stravu. Jestli jste si všimnul třeba že kazy se Vám obrací zpátky. Je to vlastně nejtvrdší část lidského těla, v podstatě nejdéle trvá aby se ovlivnila.
Henri Monfort: Jedním ze znaků je opravdu omlazení organismu, těla. Zuby se čistí zevnitř. Regenerují se zevnitř. Já jsem měl předtím už silně krvácející dásně a zuby, které se začínaly viklat. A to zmizelo. Pozoroval jsem ještě jeden znak omlazení, konkrétně na sobě, a to jest vlasy, protože já jsem byl plešatý. Takže vlasy mi rostou a mám mimořádně silné tvrdé nehty. Vrásky mizí. Čili spoustu příznaků omlazení organismu se projevuje.
První, co je patrně, když se zavede pránická výživa, je opravdu dokonalé zdraví. Jako že člověk už vůbec neonemocní. Jestliže začnete žít v totální harmonii se vším, tak bakterie, viry, chemické látky, to všechno vnímá pránu a tudíž na vás neútočí. Dokonce ani hmyz.
Divák pokračuje: Další otázka je... Víme, že některý z těch breathariánů se stravují jakoby Sluncem. Nebo mluví o tom, že vlastně čerpaj tuto energii svoji ze Slunce. Jestli má nějaký speciální význam pro ně Slunce. Jestli to cítí jako takový hlavní zdroj tý energie nebo prostě čerpaj z toho okolí.
Henri Monfort: Pro mně osobně ne, já beru Slunce jenom jako zdroj sluneční energie. Ale to, na co asi narážíte, to je jiná cesta, sun gazing. A to je cesta, kdy se nepřestává s přijímáním fyzické potravy. Je to technika, při níž se snaží adept o rozvíjení mozkové šišinky. A pokud se to podaří, tak chuť na jídlo sama přirozeně mizí, vyhasíná. Jediným slabým místem té techniky je, že k ní potřebujete Slunce. Ale ta slabá stránka je silná slabá stránka. Takže tu techniku lze praktikovat jenom na rovníku nebo v tropickém pásu. V zemích jinak položených vlastně nestačí množství slunce k tomu, aby došlo k nějakým změnám, protože ji musíte praktikovat při východu a při západu Slunce každý den. A svým způsobem ji považuji za trochu omezující a omezenou, protože prána není jenom ze Slunce, prána je všude. Ve vodě, v zemi, ve vzduchu, všude.
Zdroj: